Follow Us @lenkakaspa

pátek 15. září 2017

Kdyby květiny vyprávěly

září 15, 2017 27 x komentováno
Květiny má ráda skoro každá žena, zobrazují naši jemnost, křehkost a lásku. Alespoň tak je vnímám já. Nedávno jsem si tak prohlížela své různě pořízené fotografie a našla tam všechny možné květiny, které jsem kdy dostala. A pak jsem si uvědomila, že ke každé se váže nějaký příběh - většinou pro mě velmi důležitý. Chci se s vámi o ty mé životní květiny podělit a povědět jejich příběhy.

zdroj: pinimg.com

Už odmala jsem měla ráda květiny, tolik pestrých barev a vůní - dokonalost přírody. Postupem času si moje srdce získaly především růže jak otřepané klišé  právě proto, že symbolizovaly lásku a byly tak dokonale rudé. Znáte to, všechny ty pohádky a romantické filmy, kdy dívka dostane růži od svého drahého. Tolik jsem se těšila, až jednou takovou růži z lásky dostanu já. V osmé třídě mě jednou spolužák zesměšnil otázkou, zdalipak jsem někdy od kluka dostala kytku. Svůj slovní průjem dokončil slovy: "Ty asi těžko." Ano, opět sem tahám své staré křivdy ze základky, kdy se všichni posmívali mému vzhledu. Bohužel to ale k tomuto příběhu patří, protože tuhle větu si pamatuji dodnes.

Tehdy jsem přemýšlela, že asi opravdu žádnou květinu nikdy nedostanu. Jo, jednou jsem dostala pokojovou do květináče od někoho z rodiny a kaktus od kamarádky. Obě rostliny v mé péči dlouho nevydržely a o těch jsem nesnila. Chtěla jsem takovou tu, kterou si dáte na nějaký čas do vázy a můžete se kochat. Ta první přišla v 16 letech, nebyla od kluka, ale i tak mi udělala velkou radost. 💗

A když už jsme u těch květin, ještě než se dostanu k jednotlivým příběhům...

JAK VZNIKLA MOJE PŘEZDÍVKA?

Zítra tomu budou tři měsíce, kdy jsem založila svůj blog a začala na něm vystupovat jako Lady Lenna. Jak jsem ale k tomuto jménu přišla? Pokud jste četli sekci "O mně", tak víte, že jsem se s přezdívkou nemohla dlouho rozhodnout a docela často ji měnila. Nechtěla jsem psát vyloženě pod svým jménem, protože mi to připadalo takové obyčejné a určitě nejsem jediná blogující Lenka v Česku či na Slovensku. Zvolila jsem proto anglickou verzi jména - Lenna. A proč Lady? Ne, není to proto, že bych si myslela, jaká jsem dáma.

Dáma, která se nebojí použít sprostá slova? Dáma, která doma chodí klidně ve vytahaných teplácích a je ráda, že se dovede nějak obstojně nalíčit? Ale no tak. Samozřejmě, že tohle není ten důvod. Je to nadsázka, legrace. Reálně se skutečně nepovažuji za nějakou lejdy, označila jsem se za ni proto, že si slovo lady zkrátka spojuji s růžemi. Nevím proč, ale když slyším slovo lady, představím si dámu s květinami a rudou rtěnkou. Takže ano, z této květinové asociace to vše vzniklo a proto mám růži i jako favikonu. 🌹


A teď už tedy k těm květinám! 🌺


První růži jsem dostala k šestnáctým narozeninám od dědy mé kamarádky. Ano, nebyla to růže od kluka, který by mě měl rád, ale i tak mě to potěšilo. Někdo mě vnímal jako ženu a to byl hezký pocit. Povšimněte si půllitru místo vázy, vytoužená květina a takové zacházení. 😄


Druhou květinu jsem dostala až o rok později v tanečních, tu na druhé hodině dostaly všechny dívky. Dostala jsem ji od svého tanečníka jako každá jiná dívka v sále, ale onen tanečník je nyní skoro už dva roky mým přítelem. Proto pro mě tolik znamenala a bylo mi hodně líto, když jsem ji musela vyhodit.


První pugét jsem dostala minulý rok k svátku, v té době už od přítele. Tehdy jsem svůj Instagram spamovala hlavně květinami a užívala si ten pocit - být milovaná.


Osmnácté narozeniny! Tenkrát jsem vytvořila koláž s dárky a úžasným dortem (na tom byly marcipánové figurky mě a přítele jako páru v tanečních - mám je tu vystavené) a samozřejmě jsem já hloupá samostatné fotky vymazala a zbyla mi jen ta koláž. Tak jsem tuhle hezkou kytici musela vyříznout z té koláže a proto kvalita vypadá, tak jak vypadá. 


Žluté květiny k prvnímu máji. Ten den jsme jeli na Petřín a já měla virózu společně se zánětem spojivek. Výšlap jsem si tedy moc neužila a navíc tato fotografie získala na Instagramu jen dvě srdíčka, což mi loni bylo celkem líto. 😅 Aneb dnes už vím, že život není jen o srdíčkách na Instáči.


Tahle byla skvělá! K prvnímu výročí jsem dostala květinu podobnou té z tanečních, mně se v ten moment vybavilo naše seznámení a nezapomenutelné hodiny tance. A vidíte správně, jsou na poličce ty figurky z dortu. 👫


K letošnímu Valentýnu - jedna z nejhezčích květin. Valentýn jsme oslavili dortíkem v zámecké restauraci a doteď si vybavuji, jak jsem se cestou domů bála, abych růži někde nezničila.


Další růžička k svátku - na tu jsem hodně pyšná, povedlo se mi ji celkem dobře zachytit a upravit přes VSCO. Připomíná celkem moji ikonku, nepřijde vám? Jen to pozadí se sýrem a rohlíkem to trochu kazí. 


Letošní narozeniny - opět bílá růžička. Ačkoliv bílé růže nejsou nijak pestré a na pohled možná ani zajímavé, pro mě mají symboliku začátku tanečních a téměř i mého "květinového života".


Maturitní ples a následně maturita - zatím poslední květiny, které jsem za tento rok dostala a znamenaly pro mě skutečně moc. Na maturitním plese jsem se cítila jako princezna, pro maturanty je to opravdu skvělý večer. Všechna pozornost se upírá na vás, fotíte se, jste krásně oblečení... No a maturita? Není lepšího pocitu, než stát před komisí a slyšet, že to máte! Pak nadšeně voláte a píšete všem blízkým, všichni vám gratulují a opět se vám dostává spoustu příjemné pozornosti.

Tolik k mým dosavadním květinám, celkem mě mrzí, že nevydrží věčně. Mám alespoň jejich fotografie a při každé si vybavím jiný příběh. Samy o sobě už jen svým vzhledem vypráví příběhy. Vzpomenete si, kdy jste je dostali a co pro vás znamenaly. Tak to máte v podstatě se vším, ale já si dnes vybrala květiny, protože je mám moc ráda. Nepotřebuji tuny drahých dárků k výročí, narozeninám a podobným událostem. Jedna milá květina vždy potěší. 💋

zdroj obrázků: Lady Lenna

A co vy a váš vztah ke květinám?

středa 13. září 2017

Piplání s doménou

září 13, 2017 30 x komentováno
Taky se vám stává, že si najednou uvědomíte potřebu změny? Něco se vám nelíbí a vy nutně potřebujete změnu. A přesně to se stalo mně včera večer. Není tomu ani měsíc, kdy jsem s radostí přesouvala blog nejen na novou doménu, ale i na nový blogovací systém. A ten se stal kámenem úrazu. WordPress mi přestal velmi rychle vyhovovat (webová verze, redakční systém jsem neměla), osobní plán byl velmi omezený a já se nemohla dostat do HTML kódů, tudíž = nešlo změnit různé anglické výrazy v šabloně, nemohla jsem navolit šablonu pro komentáře a řada z nich končila ve spamech, někomu nešly přidat vůbec.

zdroj: wallpaperup.com

Díky tomu všemu komentářů výrazně ubylo a stejně tak návštěvnosti. Odběratelé přes e-mail se neosvědčili, lidé většinou nechtějí mít zaspamovanou e-mailovou schránku a odběr mi téměř nikdo nepřehlásil. Zastesklo se mi po GFC widgetu od Googlu, možnosti piplat se s HTML kódy bez toho aniž byste měli redakční systém, a jednoduchém vkládání komentářů. Proto jsem se včera z minuty na minutu rozhodla a svůj blog přesměrovala zpátky na blogger, ale s vlastní doménou. To byla další věc.

Mnou vybraná doména .blog se nedala použít ve formulářích pro komentování na blog.cz a tudíž jsem na sebe nemohla zanechat zpětný odkaz u blogerů z této domény. Proto jsem tentokrát zvolila variantu .eu, jednak je ročně za opravdu symbolickou částku a hlavně se mi líbí. Odpadá mi tedy starost se složitými pluginy, poangličtěným webem (s HTML na této nové šabloně jsem se párala 4 hodiny, aby tu vše bylo česky a s podporovanými fonty). WordPress se mi tedy úplně neosvědčil, ale s redakčním systémem je to určitě jiné a hlavně pro lidi, které baví si s tím pořádně vyhrát.

Jak jistě víte, hlavní důvod mého odchodu z bloggeru byly šablony. Chtěla jsem rozbalovací menu, hezkou interaktivní šablonu a těch blogger moc nenabízel a pokud ano, špatně se nastavovala. Včera jsem ale našla tuto, jednu z nejnovějších a funguje perfektně. Jen doufám, že ji za chvíli nebude mít půlka českých a slovenských blogerů. 😅

Jinak je jedno, jestli vyhledáte ladylenna.blogspot.cz a nebo ladylenna.eu, obojí vás automaticky přesměruje na adresu s vlastní doménou, což vnímám jako velkou výhodu. 


Aneb prosím, ať už je tu Lady Lenna konečně spokojená! 💣

pondělí 11. září 2017

Konec prázdnin v Kinského zahradě

září 11, 2017 0 x komentováno
Prázdniny se pomalu chýlí ke konci i mně a za týden mi začíná první semestr. Mám tedy před sebou ještě týden, ale ten by měl být ve znamení mé milované autoškoly. Poslední týden nebyl nijak zajímavý, buď jsem uklízela, procházela blogy a nebo hrála The Sims 2. Včera mě ale kamarád vytáhl ven a díky tomu vzniká opět krátký cestovatelský článek. Praha má tolik nádherných míst, kterými mě vždy překvapí. A nebojte, určitě v této rubrice budou někdy i jiná místa než Praha, ale momentálně tam jezdím nejčastěji. 


Původně jsem myslela, že mě potká takzvaný psací blok, protože jsem poslední dny nic zajímavého nedělala a netušila jsem, o čem bych tak mohla psát. Přítel mi odjel na týden do Norska a mně se stýská, protože ho dohromady neuvidím skoro dva týdny kvůli jeho škole. Proto jsem tolik ráda, že mě kamarád vytáhl ven. Naše cesta měla vypadat jako běžné setkání v Mekáči a popovídání o starých časech, známe se totiž už od základky. Díky němu jsem tam ten druhý stupeň dokázala vydržet.
DSC_0834.JPG
DSC_0835.JPG
DSC_0836.JPG
DSC_0837.JPG
Po jídle se nám ale nechtělo domů a tak mě kamarád vzal do malého parčíku za obchodním centrem, vůbec jsem netušila, že tam něco takového je. Parčík byl malý a nijak zvlášť zajímavý, ale pár hezkých fotek jsem pořídila.
DSC_0838.JPG
Za parčíkem se nachází kostel sv. Gabriela, fotku jsem umístila na Instagram, protože se mi stavba hodně líbila.
DSC_0839.JPG
Další zajímavý poznatek, člověka by nenapadlo, co všechno najde v nenápadných uličkách Prahy.
DSC_0840.JPG
DSC_0841.JPG
DSC_0842.JPG
Vchod do Kinského zahrady
DSC_0843.JPG
Cestou jsme narazili na jakýsi rumunský festival, kde vyhrávali písničky z českých pohádek.
DSC_0844.JPG
DSC_0845.JPG
IMG_20170910_152909_259.jpg
Nejkrásnější část celého výletu – studánka, kde se nacházela malá socha a spoustu kachen. Focení zezadu byl záměr, jsem toho názoru, že mi to včera skutečně neslušelo. 😅
IMG_20170910_163640_993.jpg
DSC_0855.JPG
DSC_0856.JPG
Krásné uličky a opět výhled na Prahu ❤️
DSC_0861.JPG
DSC_0862.JPG
Cestou zpátky začalo poprchávat, ve vzduchu poletovalo listí a já už cítila ve vzduchu ten správný podzim, který ale oficiálně ještě nepřišel. Poprvé jsem viděla lanovku jet nahoru na Petřín, už si ani nepamatuji, kdy jsem v ní naposledy jela.
IMG_20170910_154728_721.jpg
DSC_0863.JPG
Včerejšek se skutečně povedl a to jsme nejeli nijak daleko, Kinského zahradu určitě doporučuji navštívit. Už se těším, až tam vezmu přítele. Sychravé počasí mnoha lidem na náladě nepřidalo, ale já tohle počasí mám ráda, člověku není ani vedro, ani zima. Nabíjí mě to energií. Dnešní článek byl hlavně o fotkách na vyvolání podzimní atmosféry.
Příští článek bude zřejmě povídací, další zajímavou událostí v mém životě bude až v neděli cesta na horor To. A pak už hurá do školy! Bohudík, nebo bohužel? Celkem se na tu vysokou těším, jsem zvědavá, ale obávám se, že po týdnu mě to nadšení přejde. ✏️

KTERÉ MÍSTO JSTE V POSLEDNÍ DOBĚ NAVŠTÍVILI VY?

zdroj obrázků: Lady Lenna